Archiv štítku: Sýrie

Poslední zpráva z Aleppa

Syria_Aleppo-destroyed-house-doll_2016

 „Moje žena má za dva dny rodit, to je jediná věc, na kterou teď dokážu myslet. Zároveň ale ztrácím nervy. Naše nemocnice musí fungovat, naše návštěvy v terénu musí pokračovat,“ řekl nám lékař MUDr. Okba Doghim působící v syrském Aleppu. „V těchto dnech stále více žen v Sýrii rodí dříve, a to už v sedmém měsíci. Jsou tak traumatizované neustálým bombardováním, že u nich stres vyvolává předčasný porod.“

MUDr. Okba Doghim je urolog a ředitel jedné ze syrských humanitárních organizací podporovaných CARE. Tato organizace provozuje 21 ambulancí v regionu a úzce spolupracuje také s Bílými přilbami při poskytování akutní lékařské pomoci.

 

Bombardování místo příměří

„Aleppo na tom nikdy nebylo hůř. V noci 14. prosince jsme se pokusili evakuovat 20 zraněných lidí na základě smlouvy o údajném příměří. Po dosažení evakuačního bodu nás syrská vláda odmítla pustit ven s tvrzením, že o žádném příměří nebo zastavení palby nemají informace. Pak jim bylo řečeno, že další evakuace by mohly začít v devět ráno následujícího dne. Místo toho však přišlo těžké bombardování a příměří v Aleppu bylo porušeno. Dopadlo kolem deseti tříštivých bomb a všude kolem leželi na zemi zranění lidé. Situace je opravdu strašlivá.“

Tak zní svědectví doktora Abdelsalama, který pracuje v turecké pobočce organizace Syria Relief and Development, což je jeden z našich syrských partnerů.

 

„Prosím, zachraňte nás.“

„Prosím, zachraňte nás.“ Podobné zprávy nám poslední dny chodí od našich syrských kolegů v Aleppu. Prosí v nich celý svět, aby zastavil smrtící útoky a závažné porušování lidských práv, kterým trpí každý den. Doufáme, že tato zpráva nebude zároveň jejich poslední.

Hrůzy páchané v Aleppu jsou nepopsatelné. Pokračující útoky na civilisty je drásavé sledovat a my znovu vyzýváme všechny strany konfliktu, aby ukončily zvěrstva, která páchají na nevinných lidech.

Lidé v Aleppu potřebují v těchto zoufalých hodinách naši podporu. Musíme pro civilisty udělat vše, co je v našich silách. V nepřijatelné katastrofě jsou lapeny zraněné děti, které neznají nic jiného než válku, matky truchlící nad smrtí svých dětí a manželů i muži odpočítávající hodiny svého života před popravou. Všichni ti potřebují naši pomoc a to okamžitě.

 

CARE je na místě

CARE pomáhá syrským uprchlíkům, poskytuje jim nouzové jídlo, přikrývky a léky pro rodiny s dětmi. Během syrské krize CARE dosud pomohla 3,4 milionu lidí, a to zejména uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu, Turecku a Egyptě. Spolu s partnerskými organizacemi CARE poskytla životně důležitou pomoc také 1,7 milionu lidí přímo v Sýrii. CARE podporuje rodiny pomocí hygienických balíků a balíků potravin obsahujících rýži, čočku, maso v konzervách a rostlinné oleje.

Na pomoc syrským uprchlíkům z Aleppa můžete přispět zde.

Pomáháme chudým ženám k soběstačnosti

„Od té doby, co se účastním programu CARE, je moje rodina zdravější,“ říká Beleta. Foto: Josh Estey/CARE

Často stačí jen malá pomoc v začátcích, aby se nejchudší ženy staly těmi nejšťastnějšími ženami na světě. Tak jako tyto tři ženy, které se díky podpoře CARE pozvedly z chudoby a teď pomáhají k lepšímu živobytí i svým sousedům.

beletaBeleta Hode, 30 let, je vdova a žije v Etiopii se svým jedenáctiletým synem. Díky podpoře CARE se účastní zemědělského podnikatelského programu, který zlepšuje příjem 50 000 etiopským domácnostem. „Od té doby, co jsem v programu CARE, je moje rodina zdravější. Jsme šťastnější a naše budoucnost je optimističtější. Nově nabyté vědomosti předávám dál svým blízkým,“ říká Beleta.

RS387_rawda+DSC_4437-lpr

Rawda, 46 let, bydlí se svou rodinou v nedokončeném bytě v Libanonu. V Sýrii vyráběla mléčné produkty. „Mé největší přání je, aby se vše vrátilo do starých kolejí a mé děti mohly jít opět do školy,“ říká Rawda. CARE jí pomáhá postarat se i v exilu o rodinu.

 

sophia


Sophia Gogia
, 34 let, je hendikepovaná žena z Gruzie, která díky pomoci CARE získala práci v továrně na zpracování lískových oříšků. Jako členka kooperativy se podílí na rozhodování o činnosti továrny. Má zajištěnou práci a obživu pro sebe i svou rodinu.

 

Pomůžeme-li jediné ženě vystoupit z chudoby, pozvedneme tím celou její rodinu i komunitu.

Ženy na celém světě musejí často samy živit své děti a blízké příbuzné – o muže přišly ve válce nebo při útěku. Z odhadované 1,3 miliardy lidí, kteří žijí v absolutní chudobě, tvoří 70 % ženy. Organizace CARE těmto ženám dává šanci zlepšit si své dovednosti v zemědělství, podnikání, ve spoření a investicích a poskytuje jim rekvalifikační školení.

Stačí málo, abychom ženám pomohli k soběstačnosti. Pošlete i vy svůj balík CARE – dar na podporu podnikání a finanční soběstačnosti žen a jejich rodin.

  • 1 zemědělský balík CARE v hodnotě 500 Kč zajistí jedné rodině odolnější osivo nebo krmivo pro zemědělská zvířata.
  • 1 balík CARE s mikrograntem pro začínající podnikatelky v hodnotě 800 Kč přispěje jedné ženě na rozjezd podnikání.
  • 1 vzdělávací balík CARE v hodnotě 1500 Kč zajistí 10 ženám školení v ekonomických dovednostech.

Místo dětské práce zpátky do školy. Díky CARE!

Ghozlan (10) byla v Sýrii rok bez domova, než se její rodině v říjnu 2012 podařilo dostat do uprchlického tábora v Jordánsku. Protože několik členů rodiny onemocnělo, včetně Ghozlan, která trpěla žloutenkou, bylo jim kvůli lepší lékařské dostupnosti umožněno odejít do hlavního města Ammánu. Když se Ghozlan uzdravila, začala pracovat, aby pomohla rodině vydělat si na život v nové zemi. Trvalo rok, než se mohla znovu vrátit do školních lavic. V roce 2014 ji totiž CARE zařadila do programu na podporu vzdělávání dětí a omezování dětské práce.

Ghozlan právě dokončila pátou třídu.

„Rok jsem pracovala v kadeřnictví od jedné odpoledne do sedmi večer, šest dní v týdnu a vydělala jsem si asi 1500 korun za měsíc,“ říká Ghozlan. V době, kdy se děti vracely ze školy, jsem stávala ve dveřích kadeřnictví a pozorovala dívky ve školních uniformách, s aktovkami, jak jdou ve skupinkách domů. Vždycky mi z toho bylo smutno. Měla jsem hroznou radost, když jsem se mohla vrátit do školy. Můj oblíbený předmět je matematika a literatura, ale nejlepší známky mám z přírodovědy.“

detpra2

Ghozlan pomáhá mamince s péči o své tři sourozence, včetně nejmladšího Mousy.

Ghozlanina rodina má osm členů a všichni spolu žijí v malém bytě na okraji Ammánu. Ghozlan pomáhá matce s péčí o tři mladší sourozence: Khaleda (8), Jihan (7) a Mousu (4). Otec trpí obrnou, proto rodinu, do které patří ještě starší babička a teta s Downovým syndromem, živí matka.

detpra3

Khaled a Jihan půjdou po prázdninách do třetí třídy.

Khaled a Jihan zrovna dokončili druhou třídu. Oba chodí do školy moc rádi, nejraději mají kreslení a malování. „Ghozlan propásla ve škole dva roky a taky Khaled o jeden přišel,“ vypráví Ghozlanina matka Samar. „Ale díky příspěvku od CARE, který teď měsíčně dostáváme, můžou oba dva zase chodit na vyučování. Příspěvek měl pomoct hlavně Ghozlan, ale měl pozitivní dopad na celou naši rodinu.“

detpra4

Ghozlan jde ve škole přírodověda, ale také krásně kreslí.

V září to bude už třetí školní rok, kterého se Ghozlan díky CARE účastní. „Ghozlan právě dokončila pátou třídu. Látku, kterou zameškala, dohnala a mohla rovnou nastoupit do čtvrté třídy,“ chválí dceru matka Samar. „V některých předmětech měla velké mezery, ale díky doučování od partnerské organizace CARE všechno dohnala a teď už nezaostává za ostatními.“

Mnoho dětí syrských uprchlíků nemá jinou možnost než opustit školu a pracovat, aby pomohli své rodině přežít. V práci často čelí vykořisťování a nevhodným podmínkám. V Jordánsku takto pracuje kolem 90 tisíc syrských dětí, tedy třetina dětských uprchlíků v zemi. Vice než třetina z nich přitom vykonává nebezpečné práce v montovnách a autodílnách. CARE těmto dětem od roku 2014 pomáhá měsíčními dávkami. Rodina ohrožená chudobou tak vlastně dostává příspěvek na dítě, které díky finanční podpoře může místo do práce znovu posílat do školy. CARE následně monitoruje, jak dítě ve škole prospívá a případně mu zajišťuje doučování, aby dohnalo zameškanou látku. V současné době je do projektu zapojeno 500 dětí a rozhodně nejde o konečné číslo.

Na pomoc ohroženým dětem můžete přispět zde. I malý dar pomáhá.

Foto: Mahmoud Shabeeb, CARE

 

 

Balkánská trasa: Děti na nebezpečné cestě do Evropy

Na nebezpečnou cestu do Evropy se vydává velké množství rodin s dětmi. Foto Johannna Mitscherlich, CARE

Na nebezpečnou cestu do Evropy se vydává velké množství rodin s dětmi. Foto: Johannna Mitscherlich, CARE

CARE se dlouhodobě věnuje uprchlíkům v Sýrii a okolních zemích, jako je Jordánsko, Libanon, Turecko či Egypt, a poskytuje jim podporu v uprchlických táborech. Od loňského roku působíme také na Balkáně a v Řecku. Jen Srbskem prošlo v roce 2015 na 580 tisíc uprchlíků. 93 % z nich pocházelo ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, tedy zemí, které ohrožuje ozbrojený konflikt v Sýrii.

Tři otázky pro…

Tessu Goughovou, specialistku CARE pro přístup k vodě a hygieně v nouzových situacích, která se zabývá řešením uprchlické krize v Evropě.

Jaká je nyní situace na Balkáně?

Na jaře začaly země uzavírat hranice. Původně jsme plánovali poskytovat vodu a sanitaci lidem v Srbsku, kteří se tam měli zdržet jen několik hodin. Když došlo k uzavření hranic, stoupl počet lidí, kterým jsme poskytovali pomoc, z jednoho tisíce denně na dva a půl tisíce lidí, kteří zůstali uvězněni v zemi. Šokovalo mě množství dětí, které jsem v táborech viděla. Netušila jsem, že se na cestu vydalo tolik rodin.

Čím je tato situace odlišná od jiných humanitárních krizí?

Museli jsme rychle zapomenout na naše původní představy. Tahle krize rozhodně není statická, takže je těžké něco plánovat dopředu. Poptávka je hlavně po základních věcech, jako je balená voda nebo vlhčené ubrousky.

Jak krize zapadá do širšího kontextu?

Obecně mám za to, že lidem dochází trpělivost i naděje. Když si například vezmete syrské uprchlíky v Jordánsku, tak tam byla pomoc loni neustále omezována. Syřané zde nesmějí pracovat a po pěti letech konfliktu už vyčerpali veškeré své úspory. A co se dá v takové situaci dělat? Cesta do Evropy je strašně nebezpečná, ale když víte, že v Jordánsku máte nulovou budoucnost, chápu, proč takto riskují. Pokud máte pocit, že jste zahnáni do kouta, musíte něco udělat. Nepodporuji to, ale rozumím tomu.

Tessa Goughová

Tessa Goughová se specializuje na řešení humanitárních krizí. Foto: CARE

Balkánská trasa v číslech

  • V roce 2015 prošlo Srbskem téměř 580 tisíc uprchlíků a migrantů.
  • 52 % z nich byli Syřané, 28 % Iráčané, 13 % Afghánci.
  • Po uzavření balkánské trasy na základě dohody EU s Tureckem počet uprchlíků klesá.
  • Do Řecka od začátku roku 2016 přišlo 155 tisíc lidí, z toho 38 % dětí.

 Jak pomáhá CARE v Řecku

  • Poskytuje příchozím lidem potravinové balíky a hygienické potřeby.
  • Zaměřuje se na nejzranitelnější osoby – ženy a děti, hendikepované lidi.
  • Organizuje pomoc dobrovolníků a venkovní program pro děti.
  • Doposud na tzv. balkánské trase pomohla téměř 100 000 lidí.

Na pomoc uprchlíkům můžete přispět zde. Děkujeme, že pomáháte s námi!

Dojemný dopis válečné pamětnice: Vím, jaké to je ztratit domov

Sajeda si strašně přála zůstat v Sýrii. Ale útoky barelovými bombami přibývaly a počet obětí stoupal. Jednoho dne už zkrátka nebylo zbytí. Sajedini rodiče usoudili, že nemají jinou možnost než odejít. Sajeda se skryla v podkroví v zoufalé snaze neopustit svůj jediný domov. Jakmile ji rodiče našli, odešli ve spěchu jen s oblečením, které se vešlo do několika tašek.

„Když se mě někdo zeptá, jakou důležitou věc jsem v Sýrii nechala, odpovídám, že jsem tam zanechala sebe,“ říká Sajeda.

Teď je jí 16 let a žije s matkou a sourozenci na periferii jordánského města Zarká v blízkosti syrských hranic. Mezi nově příchozími a dlouholetými obyvateli panuje napětí, protože starousedlíkům vadí zesílený nápor na veřejné služby, jako jsou například školy. Sajeda a sourozenci se bojí vycházet, aby jim někdo nevyhrožoval. Raději si hrají doma.

Sajeda (16) a její třináctiletá sestra žijí v jordánské Zarká od února 2016. Foto: Carey Wagner, CARE

Sajeda (16) a její třináctiletá sestra (vlevo) žijí v jordánské Zarká od února 2016. Foto: Carey Wagner, CARE

Dnes se však všichni choulí kolem topení a popíjejí čaj, zatímco Sajeda si prohlíží ručně psaný dopis, který jí dorazil z místa, o němž nikdy neslyšela: z Colorado Springs. Napsala ho 87letá Helga Kissellová.

„Milá Sajedo! Zdravím tě z coloradských hor,“ zní první věta dopisu. „Máme tu zimu a sníh vypadá na pozadí modré oblohy moc pěkně!“

Sajeda, která zbožňuje arabský rap a ráda by se stala novinářkou, se dočítá, že Helga sdílí její nadšení pro hudbu a psaní. Dívka ani nedutá a noří se stále hlouběji do Helžina životního příběhu.

„Vždycky vzpomínej na to hezké, dívej se dopředu a mysli na to, co přinese budoucnost.“

„Vím z první ruky, jaké to je ztratit domov a stát se uprchlíkem,“ stojí dále v dopise, v němž Helga líčí své mládí v Berlíně a Německo za druhé světové války. „V únoru 1945 zasáhly naše město strašlivé nálety. Během jednoho bombardování přišel o život můj otec. Náš dům byl také zasažen bombou a my přišli o všechno. S matkou jsme měly štěstí, že jsme se dostaly do jednoho z posledních vlaků! Celý náš majetek se vešel do jednoho kufru.“

Sajedě během čtení vyhrknou slzy. „Vždycky vzpomínej na to hezké, dívej se dopředu a mysli na to, co přinese budoucnost. Přizpůsobit se životu v nové zemi není jednoduché. Já to dobře vím!“ Celý příspěvek

Opomíjený jih Sýrie: Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc

Nejméně 88 % domácností v jižní Sýrii žije v extrémní chudobě. Před vypuknutím válečného konfliktu to bylo pouze 5 %, uvádí nova zpráva humanitárních organizací CARE, Norská rada pro uprchlíky (NRC) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

„Zdroje obživy jsou na jihu Sýrie těžce poškozeny a jednorázové dodávky potravinové pomoci situaci nevyřeší,“ říká Jan Kejzlar, ředitel české pobočky organizace CARE. Ekonomice na jihu Sýrie kdysi dominovalo zemědělství, drobné podnikání a průmysl podporovaný dotacemi od syrské vlády. Bez vládní podpory a s nedostatečným přístupem k palivům, vodě a veterinárním službám je nyní zemědělství na pokraji zhroucení. V regionu, kde bylo přibližně 70 % z předkrizové pracovní síly zaměstnáno v zemědělství, z něj má momentálně primární zdroj příjmů pouhých 10 % místních.

Jih Sýrie je tradičně zemědělský.

Jih Sýrie je tradičně zemědělský.

Zpráva také uvádí, že průměrný měsíční příjem domácnosti klesl na 123 amerických dolarů a v případě ženských domácností dokonce ještě níže, na 90 dolarů. Mnohé z těchto domácností jsou závislé na finančních podporách. Rodiny již vyčerpaly své úspory a mnohým nezbylo než se uchýlit k půjčkám nebo nákupu potravin na úvěr.

Kvůli nedostatečnému přístupu k palivu byla pokácena nejméně polovina stromů a použita jako palivové dříví. Cena vody se zvýšila 10krát a cena hnojiv 20krát. Navzdory tomu zpráva ukazuje, že v jižní Sýrii existují možnosti pro další strategické investice, využití hotovosti a poukazů, i pro podporu zemědělství.

Zpráva dále zjistila, že 87 procent dotazovaných domácností je příjemcem potravinové pomoci. „Jakkoli potravinová pomoc zlepšuje situaci rodin v krátkodobém horizontu, není udržitelná dlouhodobě. Proto je nutný posun směrem ke zvýšené soběstačnosti a stabilitě, což lze uskutečnit v mnoha oblastech, kde je konflikt méně aktivní,“ říká Kejzlar. „Domácnosti se spoléhají na místní trhy a soukromý sektor. Budeme-li podporovat více místních iniciativ, můžeme lépe stimulovat místní ekonomiku – a ta to zoufale potřebuje. Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc.“

Minulý týden se dárcovské vlády sešly v Londýně, aby diskutovaly o pomoci v Sýrii. Humanitární organizace chtějí i nadále prosazovat větší důraz na ochranu, vzdělání a živobytí. „Musíme zdůrazňovat nutnost lépe pomáhat lidem v průběhu vleklých krizí,“ vysvětlil Jan Egeland, generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC). „Syřané, a to zejména ti, kteří uvízli uprostřed války, potřebují vidět hmatatelné výsledky – mírové rozhovory a poskytování kvalitní pomoci. Zaměření na zlepšení jejich životních podmínek, které povede ke zvýšení soběstačnosti, nelze opomíjet ani v současné situaci.“

Zprávu v angličtině si můžete přečíst zde: CARE Syria Crisis Forgotten South

Další informace a statistiky jsou k dispozici tady: CARE FactSheet