Archiv štítku: konflikt v Sýrii

Balkánská trasa: Děti na nebezpečné cestě do Evropy

Na nebezpečnou cestu do Evropy se vydává velké množství rodin s dětmi. Foto Johannna Mitscherlich, CARE

Na nebezpečnou cestu do Evropy se vydává velké množství rodin s dětmi. Foto: Johannna Mitscherlich, CARE

CARE se dlouhodobě věnuje uprchlíkům v Sýrii a okolních zemích, jako je Jordánsko, Libanon, Turecko či Egypt, a poskytuje jim podporu v uprchlických táborech. Od loňského roku působíme také na Balkáně a v Řecku. Jen Srbskem prošlo v roce 2015 na 580 tisíc uprchlíků. 93 % z nich pocházelo ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, tedy zemí, které ohrožuje ozbrojený konflikt v Sýrii.

Tři otázky pro…

Tessu Goughovou, specialistku CARE pro přístup k vodě a hygieně v nouzových situacích, která se zabývá řešením uprchlické krize v Evropě.

Jaká je nyní situace na Balkáně?

Na jaře začaly země uzavírat hranice. Původně jsme plánovali poskytovat vodu a sanitaci lidem v Srbsku, kteří se tam měli zdržet jen několik hodin. Když došlo k uzavření hranic, stoupl počet lidí, kterým jsme poskytovali pomoc, z jednoho tisíce denně na dva a půl tisíce lidí, kteří zůstali uvězněni v zemi. Šokovalo mě množství dětí, které jsem v táborech viděla. Netušila jsem, že se na cestu vydalo tolik rodin.

Čím je tato situace odlišná od jiných humanitárních krizí?

Museli jsme rychle zapomenout na naše původní představy. Tahle krize rozhodně není statická, takže je těžké něco plánovat dopředu. Poptávka je hlavně po základních věcech, jako je balená voda nebo vlhčené ubrousky.

Jak krize zapadá do širšího kontextu?

Obecně mám za to, že lidem dochází trpělivost i naděje. Když si například vezmete syrské uprchlíky v Jordánsku, tak tam byla pomoc loni neustále omezována. Syřané zde nesmějí pracovat a po pěti letech konfliktu už vyčerpali veškeré své úspory. A co se dá v takové situaci dělat? Cesta do Evropy je strašně nebezpečná, ale když víte, že v Jordánsku máte nulovou budoucnost, chápu, proč takto riskují. Pokud máte pocit, že jste zahnáni do kouta, musíte něco udělat. Nepodporuji to, ale rozumím tomu.

Tessa Goughová

Tessa Goughová se specializuje na řešení humanitárních krizí. Foto: CARE

Balkánská trasa v číslech

  • V roce 2015 prošlo Srbskem téměř 580 tisíc uprchlíků a migrantů.
  • 52 % z nich byli Syřané, 28 % Iráčané, 13 % Afghánci.
  • Po uzavření balkánské trasy na základě dohody EU s Tureckem počet uprchlíků klesá.
  • Do Řecka od začátku roku 2016 přišlo 155 tisíc lidí, z toho 38 % dětí.

 Jak pomáhá CARE v Řecku

  • Poskytuje příchozím lidem potravinové balíky a hygienické potřeby.
  • Zaměřuje se na nejzranitelnější osoby – ženy a děti, hendikepované lidi.
  • Organizuje pomoc dobrovolníků a venkovní program pro děti.
  • Doposud na tzv. balkánské trase pomohla téměř 100 000 lidí.

Na pomoc uprchlíkům můžete přispět zde. Děkujeme, že pomáháte s námi!

Opomíjený jih Sýrie: Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc

Nejméně 88 % domácností v jižní Sýrii žije v extrémní chudobě. Před vypuknutím válečného konfliktu to bylo pouze 5 %, uvádí nova zpráva humanitárních organizací CARE, Norská rada pro uprchlíky (NRC) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

„Zdroje obživy jsou na jihu Sýrie těžce poškozeny a jednorázové dodávky potravinové pomoci situaci nevyřeší,“ říká Jan Kejzlar, ředitel české pobočky organizace CARE. Ekonomice na jihu Sýrie kdysi dominovalo zemědělství, drobné podnikání a průmysl podporovaný dotacemi od syrské vlády. Bez vládní podpory a s nedostatečným přístupem k palivům, vodě a veterinárním službám je nyní zemědělství na pokraji zhroucení. V regionu, kde bylo přibližně 70 % z předkrizové pracovní síly zaměstnáno v zemědělství, z něj má momentálně primární zdroj příjmů pouhých 10 % místních.

Jih Sýrie je tradičně zemědělský.

Jih Sýrie je tradičně zemědělský.

Zpráva také uvádí, že průměrný měsíční příjem domácnosti klesl na 123 amerických dolarů a v případě ženských domácností dokonce ještě níže, na 90 dolarů. Mnohé z těchto domácností jsou závislé na finančních podporách. Rodiny již vyčerpaly své úspory a mnohým nezbylo než se uchýlit k půjčkám nebo nákupu potravin na úvěr.

Kvůli nedostatečnému přístupu k palivu byla pokácena nejméně polovina stromů a použita jako palivové dříví. Cena vody se zvýšila 10krát a cena hnojiv 20krát. Navzdory tomu zpráva ukazuje, že v jižní Sýrii existují možnosti pro další strategické investice, využití hotovosti a poukazů, i pro podporu zemědělství.

Zpráva dále zjistila, že 87 procent dotazovaných domácností je příjemcem potravinové pomoci. „Jakkoli potravinová pomoc zlepšuje situaci rodin v krátkodobém horizontu, není udržitelná dlouhodobě. Proto je nutný posun směrem ke zvýšené soběstačnosti a stabilitě, což lze uskutečnit v mnoha oblastech, kde je konflikt méně aktivní,“ říká Kejzlar. „Domácnosti se spoléhají na místní trhy a soukromý sektor. Budeme-li podporovat více místních iniciativ, můžeme lépe stimulovat místní ekonomiku – a ta to zoufale potřebuje. Lidé potřebují potravinovou bezpečnost, nikoli jen potravinovou pomoc.“

Minulý týden se dárcovské vlády sešly v Londýně, aby diskutovaly o pomoci v Sýrii. Humanitární organizace chtějí i nadále prosazovat větší důraz na ochranu, vzdělání a živobytí. „Musíme zdůrazňovat nutnost lépe pomáhat lidem v průběhu vleklých krizí,“ vysvětlil Jan Egeland, generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC). „Syřané, a to zejména ti, kteří uvízli uprostřed války, potřebují vidět hmatatelné výsledky – mírové rozhovory a poskytování kvalitní pomoci. Zaměření na zlepšení jejich životních podmínek, které povede ke zvýšení soběstačnosti, nelze opomíjet ani v současné situaci.“

Zprávu v angličtině si můžete přečíst zde: CARE Syria Crisis Forgotten South

Další informace a statistiky jsou k dispozici tady: CARE FactSheet