Balkánská trasa: Děti na nebezpečné cestě do Evropy

Na nebezpečnou cestu do Evropy se vydává velké množství rodin s dětmi. Foto Johannna Mitscherlich, CARE

Na nebezpečnou cestu do Evropy se vydává velké množství rodin s dětmi. Foto: Johannna Mitscherlich, CARE

CARE se dlouhodobě věnuje uprchlíkům v Sýrii a okolních zemích, jako je Jordánsko, Libanon, Turecko či Egypt, a poskytuje jim podporu v uprchlických táborech. Od loňského roku působíme také na Balkáně a v Řecku. Jen Srbskem prošlo v roce 2015 na 580 tisíc uprchlíků. 93 % z nich pocházelo ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, tedy zemí, které ohrožuje ozbrojený konflikt v Sýrii.

Tři otázky pro…

Tessu Goughovou, specialistku CARE pro přístup k vodě a hygieně v nouzových situacích, která se zabývá řešením uprchlické krize v Evropě.

Jaká je nyní situace na Balkáně?

Na jaře začaly země uzavírat hranice. Původně jsme plánovali poskytovat vodu a sanitaci lidem v Srbsku, kteří se tam měli zdržet jen několik hodin. Když došlo k uzavření hranic, stoupl počet lidí, kterým jsme poskytovali pomoc, z jednoho tisíce denně na dva a půl tisíce lidí, kteří zůstali uvězněni v zemi. Šokovalo mě množství dětí, které jsem v táborech viděla. Netušila jsem, že se na cestu vydalo tolik rodin.

Čím je tato situace odlišná od jiných humanitárních krizí?

Museli jsme rychle zapomenout na naše původní představy. Tahle krize rozhodně není statická, takže je těžké něco plánovat dopředu. Poptávka je hlavně po základních věcech, jako je balená voda nebo vlhčené ubrousky.

Jak krize zapadá do širšího kontextu?

Obecně mám za to, že lidem dochází trpělivost i naděje. Když si například vezmete syrské uprchlíky v Jordánsku, tak tam byla pomoc loni neustále omezována. Syřané zde nesmějí pracovat a po pěti letech konfliktu už vyčerpali veškeré své úspory. A co se dá v takové situaci dělat? Cesta do Evropy je strašně nebezpečná, ale když víte, že v Jordánsku máte nulovou budoucnost, chápu, proč takto riskují. Pokud máte pocit, že jste zahnáni do kouta, musíte něco udělat. Nepodporuji to, ale rozumím tomu.

Tessa Goughová

Tessa Goughová se specializuje na řešení humanitárních krizí. Foto: CARE

Balkánská trasa v číslech

  • V roce 2015 prošlo Srbskem téměř 580 tisíc uprchlíků a migrantů.
  • 52 % z nich byli Syřané, 28 % Iráčané, 13 % Afghánci.
  • Po uzavření balkánské trasy na základě dohody EU s Tureckem počet uprchlíků klesá.
  • Do Řecka od začátku roku 2016 přišlo 155 tisíc lidí, z toho 38 % dětí.

 Jak pomáhá CARE v Řecku

  • Poskytuje příchozím lidem potravinové balíky a hygienické potřeby.
  • Zaměřuje se na nejzranitelnější osoby – ženy a děti, hendikepované lidi.
  • Organizuje pomoc dobrovolníků a venkovní program pro děti.
  • Doposud na tzv. balkánské trase pomohla téměř 100 000 lidí.

Na pomoc uprchlíkům můžete přispět zde. Děkujeme, že pomáháte s námi!